Mateřství

Takové to miminkovské, nejvíc pohodové období – díl druhý

Posted on Posted in Ze života

Jsem máma dvou dětí a prožívám nádherné, ale někdy náročné období. A stále hledám, jak toto období nejen přežít a nezbláznit se, ale také jak ho prožít krásně a v pohodě. Sice doby, kdy jsem se nechala okolím přesvědčit, že jsem špatná máma, jsou už dávno pryč, ale pořád přicházejí chvíle, kdy mi to s dětma nejde a nebaví mě to. Nejsem moc na to mateřství stavěná od přírody a tak se stále učím a hledám si tu svou, naši cestu 🙂

Minule jsem psala o tom, co mi pomáhá s péčí o miminko a jaké praktické vychytávky jsem poznala a dnes bych se ráda zaměřila na péči o sebe. Protože teprve spokojená máma přináší spokojené dítko 😉

Čas pro sebe

Čas pro sebe je pro mě důležitý a doslova nabíjející. A myslím tím teď hlavně takové ty každodenní pár minutové chvilky. Dát si v klidu sprchu, 10 minut si zacvičit, zalít kytky na balkóně, 5 minut meditace, … Na toto opravdu dbát a ten čas, tu minutku, dvě si vždycky najdu.

Seberealizace

Bod pro mě nejdůležitější, ale zároveň také nejtěžší. Mateřství je pro mě krásnou součástí života, nikoliv jeho jedinou náplní a podstatou. Také s malýma dětma potřebuji mít vlastní seberealizaci. A to takovou, kterou mohu dělat i s malýma dětma.

Ideální je, pokud člověk má práci, v které může pokračovat i s dětma, třeba na nějaký krátký úvazek, pracovat z domu. Mít práci, o kterou narozením dětí nepřijdu. S kterou budu moct být i nadále v kontaktu. To já jsem bohužel neměla a tak si ji snažím nejen najít, ale i vytvořit. Toto je pro mě stále velkým oříškem, poslední roky se mi pracovně moc nedaří, ale nevzdávám to.

Nemusíte s dětma hned vystudovat matfyz nebo začít podnikat. Seberealizací můžou být i různé koníčky nebo dobrovolnická činnost.

Kapka dospěláckého světa

Potkávat se s jinýma lidma staršíma tří let 😉 a bavit se s nima o něčem jiném než jen o dětech. Na to většinou nejsou moc příležitosti, takže se klidně bavte s dalšíma maminkama na dětském hřišti, ale nemusíte celou dobu řešit miminkovské věci.

Kontakt s přírodou

Ono mateřství obecně je dost přirozená věc, ale bohužel v dnešní době měst a internetů jsme se přirozenosti dosti vzdálili. Pobyt venku, v přírodě byl pro mě důležitý vždycky, ale s dětma se ta potřeba vyhoupla ještě o pár levelů výš. Skvělá je taky práce na zahrádce, tak trošku se pohrabat v hlíně. Osvědčila se mi také chůze naboso nebo alespoň v bosobotách, ta krásně uzemňuje a v kontaktu s přírodou, se zemí jste pak pořádně.

Městská zahrádka

Na pláži

Tady a teď

Žít v přítomnosti. Prožívat každičký moment právě teď.

Nežít v budoucnosti, nečekat na až … (až začne lozit, až začne chodit, až bude ve škole) ani nežít v minulosti, to bylo skvělé, když … (když ještě nelezl, když byl ještě malý, když byl ještě ve školce) atd.

U dětí a malých miminek obzvlášť se všechno hodně rychle mění. Myslím si, že každé období má něco do sebe, na každém se dá najít to krásné, přestože některá období mohou být těžší a nebo na ně dnešní společnost není moc připravená a máme tak potom tendenci sklouzávat do těšení se a nebo vzpomínání na ta „lepší“ období. Jasně, že se můžeme těšit nebo vzpomínat, ale to hlavní je pro mě vždycky to, co se děje právě teď. S tím mohu pracovat a to utváří můj život.

Vděčníček

Funguje nejen na mateřské, ale obecně. Vděčníček to je takový deníček vděčnosti, kam si každý den zaznamenáváte, za co jste ten den, toto období, celkově v životě vděční. Vždycky se dá něco najít a postupně to přetváří vaše myšlení a váš život. Člověk se díky tomu krásně zastaví a uvědomí si, co vše se mu daří, co už má a za co vše vlastně může být vděčný. Způsobů je více, můžete se třeba jen zastavit, zamyslet nebo poděkovat na závěr meditace, ale pokud jste zrovna hodně negativní a nic vás nenapadá, tak doporučuji určitě psát. Psát, psát, psát, cokoliv vás napadne. I v případě, že vám to připadá jako nějaká „ezo blbost“, doporučuji vyzkoušet.

Jsem vděčná za každý den, i když celý den jen kojím nebo nosím.

Kvalitní strava

Strava sice není všechno, ale je tak podstatná a dokáže toho tolik ovlivnit, že se určitě vyplatí se jí zabývat. A zvlášť při kojení, o tom píši podrobně tady. Určitě bych však vyzdvihla kvalitní, výživné jídlo snězené v klidu, nejíst v poklusu a nesvačinkovat celý den.

Pár bodů také k péči o domácnost

Kdo je s dětmi doma, ten se taky stará o domácnost. Celkem logické pravidlo, ale té psychické pohodě to ne vždy přidává. Já úklid nemám ráda, ale mám ráda uklizený a čistý byt 🙂

Osvědčilo se mi pár drobností, které když zapojím, hned je to znát:

  1. rutinní úklid – co nemám ráda, dělám rutinně a nepřemýšlím nad tím. Nemusím se rozmýšlet, jestli je to už potřeba nebo to ještě chvíli vydrží nebo zda se mi teď do toho vlastně chce. Např. večer hodím plínky do pračky a než jdu spát tak je pověsím, po sauně vyperu ručníky za celý týden apod.
  2. večerní úklid – večer umyji nádobí, uklidím kuchyň a zametu. Ráno pak vstávám do čisté kuchyně, můžu začít den v poklidu a v pohodě, v příjemném prostředí.
  3. společný úklid – zapojit do úklidu celou rodinu, třeba 1x týdně vyhlásit, že teď jdeme všichni hodinu uklízet. Ve více lidech se toho hodně stihne, je to rychleji, je to zábava a navíc vždycky se najdou nějaké volné ruce pro péči o miminko.
Facebookpinterestyoutubeinstagram
Facebooktwittergoogle_pluspinterestlinkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *